Archivovat data do cloudu, na HDD, SSD, DVD, nebo Blu-ray? Co je nejvýhodnější?  | Zdroj: Gray_Rhee / Pixabay

Zdroj: Gray_Rhee / Pixabay

Archivovat data do cloudu, na HDD, SSD, DVD, nebo Blu-ray? Co je nejvýhodnější?

  • Kam doma natrvalo uložit data? Vyplatí se ještě optická média?
  • Jaké kapacity disků a médií má smysl koupit?
  • Cenovou výhodnost si ukážeme na příkladech s 2TB úložištěm

V prosincové redakční a čtenářské anketě jsme řešili, jakým způsobem zálohujeme své důležité soubory. Šlo však spíš o subjektivní zkušenosti založené na tom, co je pro nás nejpohodlnější či nejbezpečnější. Jak jsou na tom jednotlivá řešení po ekonomické stránce? 

V článku srovnáváme pevné disky, kotouče a komerční cloudy. V domácím prostředí totiž nemá smysl řešit datové pásky kvůli drahým mechanikám ani virtuální privátní servery kvůli komplikovanému nastavení.

Rovněž se zabýváme především archivací dat, nikoliv zálohám. Zálohy mají být pravidelné, tudíž je třeba mít úložiště stále dostupné. Archivace se provádí jednou za čas, archiv bude většinu času bezpečně mimo počítač a není u něj tak podstatná rychlost, jako spíš kapacita a dostupnost.

HDD 

  • Plusy: vysoké kapacity, nízká cena, univerzálnost
  • Mínusy: modely s nižšími kapacitami nejsou tak výhodné

Pevné (plotnové) disky jsou s námi od nepaměti a díky některým svým vlastnostem s námi ještě dlouhou zůstanou. Mají totiž vysoké kapacity a jsou přitom relativně levné. Koupíte modely s objemem 500 GB, nejvyšší modely pak pomalu atakují 20TB hranici. K dispozici jsou v 2,5" i 3,5" formátu, jako interní disky i externí do USB. 

Pro archivaci dat je užitečné či přímo nutné mít disk mimo počítač (havárie, loupež…), takže externí řešení je vhodnější. Klidně ale můžete koupit nebo použít starší interní disk a vložit jej do speciálních boxů s řadičem SATA/USB nebo mít takových disků více a pak zvolit dokovací stanici, do níž se HDD dají jednoduše zasouvat. Alternativou jsou speciální servery či NASy, ty se ale hodí spíš pro zálohu než archivaci.

evolveo-hdd.jpg
Dokovací stanice pro snadné zapojování interních disků, použít lze 2,5" i 3,5" (zdroj: Evolveo)

Dvouapůlpalcové disky jsou dnes dostupné v kapacitách jen do 5 TB, ty jsou také nejvýhodnější. Koupit se dají okolo 3500 Kč, takže terabajt stojí 700 Kč. Výhoda menšího formátu je v tom, že mu stačí energie z jednoho konektoru USB, nemusí mít zvláštní napájecí adaptér a často jej půjde připojit do všech možných zařízení včetně mobilů, tabletů nebo televizorů. 

Tříapůlpalcové už mívají vlastní zdroj, takže připojování není tak komfortní. Na druhou stranu to vyvažují kapacitou. U kapacit do 4 TB nemá moc smysl uvažoval o 3,5" formátu, protože cenově vyjde s 2,5" nastejno. Ale už 8TB model se dá sehnat za 4500 Kč, terabajt vyjde na zhruba 560 Kč. 

Mrkněte na Týden Živě věnovaný zálohování:

Disky se mohou časem porouchat, zpravidla jde ale proces, který se dá dopředu předpovědět. Pokud odejde elektronika, šikovný kutil nebo laik, který se obrátí na specializovanou firmu, může data ještě zachránit. Plotny se zase tolik nekazí. A samotné disky toho fyzicky vydrží hodně, pokud s nimi nebudete třást za běhu nebo pokud je nevystavíte silnému magnetickému poli.

Vyšší spolehlivosti pomůžou RAID pole tvořená více disky. Pro archivaci ale bude výhodnější disky používat zvlášť a jejich vyšší počet využít tak, že na nich budou stejná/naklonovaná data.

V další kapitole si posvítíme na SSD…

Pokračování 2 / 4

SSD 

  • Plusy: vysoké rychlosti, nehlučné
  • Mínusy: obtížná záchrana data, vyšší cena za terabajt než u HDD

Nastal už čas pro archivaci na SSD? Jak pro koho, obecně ale spíš ne. Ceny už klesly tak, že běžné smrtelníky nákup nezruinuje. Je však třeba nakupovat 2,5" interní SATA SSD a k nim zvlášť externí box pro USB 3.0.

Terabajtové SSD stojí od 2500 Kč, dvouterové od 5000 Kč, čtyřterové pak přes 10 000 Kč. Cenově škálují hezky. Zmíněný externí box stojí od 200 Kč. Externí SSD stejných výrobců, které se prakticky nijak neliší, přitom ve stejných kapacitách stojí klidně pět a osm tisíc. Na druhou stranu u nich ale můžete najít i hardwarové šifrování, což se může hodit. Levnější disky dnes používají zápis typu QVO, tedy čtyř bitů na buňku omezující rychlost a zkracující životnost, pro účely archivace dat to ale příliš nevadí.

orico-usb-box.jpg
2,5" externí SSD jsou mnohem dražší než sada interního SSD a externího USB rámečku (zdroj: Orico)

Ze svých zkušeností můžu říct, že když odejde SSD, nedá o tom vědět moc dlouho dopředu. Také záchrana dat je kvůli způsobu zápisu a mechanismům jako TRIM velmi komplikovaná a často až nemožná.

Proč tedy SSD volit místo HDD?  Důvod je stejný jako u interních disků. SSD jsou zcela tiché, mají vyšší přenosové rychlosti a kratší přístupové doby, takže lépe pracují s malými soubory. To jsou ale vlastnosti využitelné spíš pro každodenní průběžné zálohy, ne dlouhodobou archivaci.

Jak jsou na tom v roce 2021 optická média? Čtěte dále…

Pokračování 3 / 4

Optická média 

  • Plusy: cena médií, snadná likvidace dat (když se disků chcete zbavit) 
  • Mínusy: nízká kapacita DVD, citlivá na uskladnění i manipulaci, zaberou hodně místa, více disků = větší chaos 

Ač už kotouče z našich počítačů mizí, jako odkladiště dat mohou stále hrát důležitou roli. Pokud už mechaniku máte, vstupní náklady jsou minimální. Zapisovací DVD+R s kapacitou 4,7 GB stojí okolo 7 Kč. Dvouvrstvé 8,5GB disky pak okolo 20 Kč, pokud jsou značky MediaRange. Verbatim si ale nebojí říct o 35 Kč. 

Pokud zapisujete málo dat, mohou DVD udělat pořád dobrou službu. Avšak ukládat na ně fotky v RAWu znamená, že takových kotoučů budete potřebovat třeba desítky, což už pak komplikuje jejich organizaci. A pro velká videa budou úplně nepoužitelná. 

Je třeba také vzít v potaz, že DVD může být z výroby nekvalitní a časem odejít, i když jej budete mít v ideálním prostředí (tmavém a suchém). Proto se musí častěji kontrolovat. Také s nimi musíte zacházet opatrně, protože každý škrábanec může způsobit problémy se čtením (u dvouvrstvých je to ještě vážnější). 

verbatim-bd-slimline.jpg
Počítačové skříně už často nemají ani 5,25" pozici pro velkou mechaniku, existují však externí vypalovačky (zdroj: Verbatim)

Velká škoda, že se nikdy pořádně neujaly původní disky DVD-RAM uložené v plastových krabičkách. Byly fyzicky odolnější a uzpůsobené pro postupný přepis podobně jako pevné disky. Cena a nekompatibilita mechanik ale rozhodly, že DVD-RAM byl slepou uličkou. 

Problém se zastaráváním DVD se jako první pokusila řešit pražská společnost Northern Star, která vyvinula Data Tresor Discy. Používají speciální metalo-keramickou záznamovou vrstvou, která má vydržet 100+ let a je odolná vůči světlu i vlhku. Z obchodů už ale prakticky zmizely, na webu výrobce se však pořád dají koupit za zhruba 40 Kč za kus. Dříve byly problémy s kompatibilitou vypalovaček, dnes už to zřejmě pominulo. 

Alternativou k českým DTD jsou M-Discy, rovněž s jiným chemickým složením, vyšší odolností i desítky let trvající životností. Vyjdou na přibližně 70 Kč a u nás je nabízí Verbatim. 

mdisc.jpg
M-Discy vám přežijí (zdroj: Verbatim)

Formát Blu-ray se nikdy nestihl rozšířit tak jako DVD. Přišel v době, kdy mohutně zrychloval internet, zvyšovala se kapacita flashek a klíčová byly také vyšší zaváděcí cena disků i mechanik. Dnes už to takový problém není a Blu-raye jsou pro archivaci dat velmi výhodné. Interní desktopové mechaniky se dají koupit i pod 2000 Kč, externí zapojené do USB jsou asi o pětistovku dražší. 

Důležitá je ale cena médií. BD-R s kapacitou 25 GB stojí jen 20 Kč. Archivovat terabajt dat tak vyjde na osm stovek, přičemž 40 disků zase nezaberou tolik místa. Pro Blu-ray ale platí všechny nevýhody jako pro DVD, kvůli vyšší hustotě záznamu navícse škrábanci můžete přijít o více dat.

Také Blu-raye jsou i ve vícevrstvých variantách s kapacitami 50 a 100 GB, cenově už ale tak zajímavé nejsou. Kus stojí 100, resp. 200 Kč. Existují mimochodem i v odolné verzi M-Disc za 100 Kč (25 GB) nebo 400 Kč (100 GB). 

V celé kapitole o optických médiích zmiňujeme jen nepřepisovatelná média (s výjimkou DVD-RAM), u archivace ostatně nechcete původní data často mazat a nahrazovat je jinými. Přepisovací média sice existují, ale jsou o dost dražší, takže je leckdy výhodnější původní disky zahodit a vypálit nové. 

V poslední kapitole se dozvíte, jaké (ne)výhody přináší cloudové disky…

Pokračování 4 / 4

Cloud 

  • Plusy: okamžitá dostupnost odkudkoliv, nemusíte řešit ochranu dat před/po havárii
  • Mínusy: potřebujete rychlý internet, cena

Pokud máte dostatečně rychlý internet v obou směrech, komerční cloudová úložiště budete milovat. Odpadnou starosti se závadnými disky a data budete moci mít dostupná kdykoliv a odkudkoliv. A třeba je rovnou někomu nasdílíte. Když nebude stačit kapacita, zaplatíte si za vyšší, aniž byste museli řešit nějakou migraci.

Na druhou stranu ale svěřujete svá data třetí straně, takže musíte důvěřovat její bezpečnosti a spolehlivé funkčnosti. Komerční cloudy mívají každý rok nějaký výpadky, ale pro potřeby archivace to nebude bolet. Není také běžné, aby nějaká služba skončila ze dne na den. To byl v minulosti případ hlavně „pirátských“ úložišť typu Megaupload nebo Rapidshare.

Chránit data před zneužitím zase můžete tak, že je ještě před odesláním sami zašifrujete. Některé služby to dokonce dělají rovnou, ale Google Drive, Dropbox, iCloud nebo OneDrive nikoliv. Šifrují data jen po cestě, avšak na serverech jsou v čitelné podobě.

Služby těchto velkých společností stojí plus mínus stejně. Google si kupříkladu 2TB tarif účtuje na 300 Kč za měsíc či 3000 Kč za rok. Za pět let to dělá 15 000 Kč, za to máte asi čtyři 5TB externí disky.

Alternativou může být švýcarský pCloud. Kromě časových tarifů má i doživotní. Za 2TB cloudové úložiště tak zaplatíte „jen“ 350 eur, v přepočtu asi 9200 Kč. Z dlouhodobého hlediska se to může vyplatit. Navíc si můžete připlatit 125 eur (3300 Kč) za end-to-end šifrování. Za disk, který se teoreticky nikdy neporouchá a nevyžaduje žádnou údržbu, to není zase tolik.

Zvláštním příkladem je cloudová zálohovací služba Backblaze. Specializuje se na šifrované zálohy dat z Windows a macOS. Nabízí teoreticky neomezený prostor za 60 dolarů ročně pro jedno zařízení. Nepodporuje klasickou synchronizaci. Pokud si chcete data vyzvednout, stáhnete si je v zipech z webu nebo si je necháte za poplatek poslat na flashce či HDD.

Jen pro srovnání, kolik byste zaplatili za 2 TB v případě jiných možností:

Srovnání 2TB úložišť
Typ Cena
Google Drive (za rok) 3000 Kč
pCloud (doživotně) 9200 Kč
Backblaze (za rok) 1300 Kč
2,5" externí HDD 2000 Kč
2,5" externí SSD 5200 Kč
DVD+R 4,7 GB (430×) 3000 Kč
DVD+R 8,5 GB (240×) 8200 Kč
BD 25 GB (80×) 1600 Kč
BD 50 GB (40×) 4000 Kč
BD 100 GB (20×) 4000 Kč
BD 25 GB M-Disc (80×) 8000 Kč
BD 100 GB M-Disc (20×) 8000 Kč

Poznámka: HDD jsou výhodnější ve vyšších kapacitách, optická média nemají v ceně mechaniku. Pokud se disky či kotouče poškodí, cena se pochopitelně bude násobit. Data počítána nahrubo bez převodu mebi-/mega-, viz Velká datová loupež.

Určitě si přečtěte

Články odjinud