Z článku cítiť veľkú mieru povýšenosti a ešte väčšiu mieru nevedomosti. Na rozdiel od Ptolemaia to ale nie je spôsobené nedostatkom informácií, ale hlúposťou autora. Najviac to cítiť z tohto citátu:"V důsledku této mylné představy a díky obrovské autoritě tohoto nejvýznamnějšího starověkého filozofa byl značně pozdržen rozvoj vědy."Autor robí elementárnu chybu, že sa na históriu pozerá súčasnými očami. Potom mu z toho samozrejme vyjdú takéto nezmysly. Ale dá sa na to pozrieť úplne ináč:Ptolemaios bol jedným z prvých učencov, ktorý sa na vesmír, resp. svet okolo Zeme pozrel "vedeckými" očami. Aké boli totiž alternatívy v iných častiach sveta? Všetko na oblohe bolo bohmi, a z titulu ich božstva bolo samozrejmé, že sa nedajú skúmať. A už vôbec sa nedá predpovedať, ako sa budú pohybovať. Veď čo by to bola za trúfalosť predpovedať, čo bude boh Mars alebo Venuša robiť o o pol roka či o 5 rokov? Navyše sa bohom na oblohe prinášali obety, veľmi často aj ľudské.Ptolemaios nebeské objekty "degradoval" z bohov na "obyčajné" objekty, ktoré sa pohybujú po dráhach, ktoré sú predvídateľné a dajú sa vypočítať. To, že používal geocentrickú, a nie heliocentrickú sústavu, je takmer zanedbateľné. Dôležité je totiž tá prvá časť - že z božských telies sa stali telesá neživé. Stačí si spomenúť, čo Mayovia robili pri zatmení slnka ešte pred 500 či 800 rokmi - robili krvavé obety, aby sa Slnko vrátilo späť.Takže ten citát je úplne hlúpy. Hovorí sa, že geniálni ľudia stoja na pleciach velikánov. A presne o tom to je. Vedecké skúmanie je neustály proces, u ktorého sa stále zmenšuje miera nepresnosti, ale pravdepodobne nikdy nebudeme vedieť úplne všetko. Podľa autorovej logiky sa mýlil aj Isaac Newton a pozdržal vývoj vedy, pretože jeho zákony sú tiež nepresné - nezohľadňujú totiž einsteinovskú fyziku. A preto sa newtonovými zákonmi dalo vysvetliť veľa, ale nie všetko.O 100 rokov veda bude vedieť, že aj my sme sa v mnohom mýlili.
Jestli se tedy mohu pokusit o obranu… Jednak onen citát, který zmiňujete, se netýká Ptolemaia, ale Aristotela, a za tím se tedy dost stojím, ale hlavně, když už uvádíte citáty, tak by bylo vhodné uvést je celé, tedy: “…což sám Aristoteles jistě nezamýšlel a určitě by jej to netěšilo”. Fakt, že práce Aristotela a Ptolemaia znamenaly velký pokrok, je jasný a v článku také jasně zmiňovaný. Bohužel - opět v článku zmíněno - se na ně následující věky dívaly jako na dogma, což by ani jeden nechtěl, ale stalo se. To, co tvrdíte o Ptolemaiovi, není pravda. On nebyl jedním z prvních, kdo by nebeská tělesa degradoval z “bohů”. Ostatně, už v 5.stol.př.n.l byl v Aténách odsouzen filozof Anaxagorás za to, že mimo jiné tvrdil, že Slunce není bůh, ale velká rozžhavená koule (ve skutečnosti šlo o politický útok na jeho přítele Perikla). Aristotelés také ve svém učení konstatoval, že planety jsou tělesa, nikoliv bohové, bohužel ale velmi nešťastně rozdělil fyziku na translunární a sublunární a ignoroval experimenty, zvláště ty, které narušovaly jeho představy. Věřil tomu, že pokud je něco vrcholně logické, tak to musí být i správné a není třeba to dokazovat experimenty. Ptolemaios završil několikasetletou práci řeckých astronomů, kteří se pokoušeli najít výpočetní metody pro předpověď polohy nebeských těles - mnohé z triků, které použil, on sám nevymyslel, ale vše dovedl do velmi dobře použitelného stavu. Za to jej taky v článku chválím. Použití špatné soustavy bylo zásadní a především zcela zásadní bylo Ptolemaiovo tvrzení, že takto lze pohybu těles vypočítat, ale neznamená to, že se tak tělesa skutečně pohybují! Až Mikuláš Koperník stál za převratným názorem, že jeho výpočty znamenají nejen matematický, ale skutečný popis reálného světa. O tom příště. Bohužel, k tomu Ptolemaios nedospěl.Ano, máte pravdu, že velcí lidé stojí na ramenou obrů - mimochodem citát Newtona. To ale neznamená, že není možné zmínit jejich chyby, některé dokonce tak zásadní, že bohužel vedou ke zdržení ve vědeckém poznání. Je normální se mýlit a stejně normální je si to přiznat. Soudím, že kdyby tu dnes Aristotelés či Ptolemaios mohli být, neměli by problém to uznat.PS: A co se Newtona týče, ano i on se mýlil (nejvíc asi při své alchymistické práci či při odhadu stáří světa). Zatímco Aristotelés či Ptolemaios sice nějak vysvětlovali pohyb planet, ale neptali se, kde se bere síla, která jej způsobuje, první, kdo se takto začal ptát byl Koperník a především Kepler, což vše završil geniálně Newton. Ale ani jej nenapadla otázka, co to vlastně gravitace skutečně je a co to skutečně je čas. Nemohl za to, odpovědi jsou tak náročné, že ani dnes jim 99% lidí nerozumí. Ale je něco špatného na faktu toto zmínit?
Každý názor je ve skutečnosti mylný, a to bez ohledu na zaměření lidské činnosti.
Každý rozhodně ne. Jeden je dokonce nevyvratitelný. "VŠICHNI JEDNOU ZEMŘEME"
to rozhodne z pohledu budoucich stoleti neni vubec nevyvratitelne. zalezet bude na formulaci toho co znamena "zemrit"stejne jako pred par staletimi nekomu vykladat ze transplantace srdce je nemozna ...
Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je z lékařského hlediska zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují. Smrt je stav organismu po ukončení života, úplná a trvalá ztráta vědomí.Sice se zaštiťujete budoucími staletími, ale minulé milióny let nám tuto definici potvrzují. Nic na tom nezmění ani umělá inteligence, ani umělý člověk. Potom se totiž už nedá mluvit o organismu v biologickém smyslu.Tyto vaše fantasmagorie můžete vyprávět dětem před spaním.P.S. jsem zvědavý jak se jim bude usínat
Názor byl 1× upraven, naposled 14. 4. 2018 17:00
Není tak dávno, co by lidé považovali přelet kolem světa za tři dny za naprosto nemožné a pobyt člověka na měsíci za dílo černé magie. S pokrokem se definice mnohdy přepisují.
To máte sice pravdu, ale tahle definice se nikdy přepisovat nebude.P.S. vlastně ano, třeba v pohádkách, co například "Nesmrtelná teta"?😉
Názor byl 2× upraven, naposled 14. 4. 2018 18:56
ja se s Vami nechci prit .. pred par staletimi nekomu vykladat o detech ze zkumavky, kmenovych bunkach a jejich moznem vyuziti, modifikacich DNA atd. by byla taky fantasmagorie.. treba dnes je pro nas "nepredstavitelna" transplantace mozku ci alespon v chirurgii umet postavit znovu vozickare na nohy, proste porusena micha je momentalne neresitelny problem .. a troufam si predstavit ze v budoucich treba i vzdalenejsich staleti to bude chirurgicky ci jinak resitelne .. v jeste vzdalenejsich staletich si pak treba umim predstavit ze lidstvo pochopi podstatu mozku a vedomi, bude umet s tim manipulovat a nova lidska skorapka (telo) bude take resitelne ... a treba taky ne a Vy budete mit pravdu
Názor byl 2× upraven, naposled 15. 4. 2018 09:12
Jenže je tady takový problém, který nevyřeší žádná věda. Lidé nebudou chtít nikdy být nesmrtelní. Prostě na to nejsme stavěni ani biologicky ani psychicky ani sociálně.Netvrdím, že se nepodaří lidský život prodloužit a možná i výrazně a i ve zdraví, ale podívejte se na Čapkovu "Věc Makropulos" a každému musí být jasné, že tudy cesta nevede. Vždy se umíralo a umírat se bude, dokud lidé nezmizí v černé díře zapomnění. Takže i pro budoucnost zůstává tvrzení pravdivé a ani milovníci sci-fi, s tím nic nenadělají.
Každý výrok je pravdivý do jeho obecného nepřijetí.
krasny clanekje zajimave jak matematika dokaze presne popsat (ve shode s pozorovanim!) urcity jev, predvidat jevy v budoucnosti a presto stat na zcela mylnych fyzikalnich fundamentalnich zakladechpodobne jako ptolemaios s jeho epicykly atd. aby to matematicky sedelo si pocinal Einstein kdyz zavedl kosmologickou konstantu do svych rovnic (slo o to jestli je vesmir staticky nebo se rozpina ci smrstuje) pak ji zrusil kvuli pozorovani rudeho posuvu od Hubblea a prohlasil ji jako nejvetsi omyl sveho zivota a v posledni dobe se uvazuje ze ta kosmologicka konstanta tam mozna je opravnene ale jinak ..pro budouci generace treba zase za 2000 let bude zajimave zjistit jestli a kolik jeste takovych zakladnich omylu my nyni jako lidstvo dnes bereme jako samozrejmou pravdu, je tam shoda s pozorovanim (experimentem), matematika sedi a presto je vsechno uplne jinakono vznik vesmiru, strunova teorie, zijeme ve dvanactistenu, teorie mnohovesmiru, teorie vseho, velkeho sjednoceni vsech interakci do ucelene jedne teorie, povaha a vysvetleni temne hmoty a temne enerrgie atd.. si o obdobny zcela mylny usudek mozna primo koledujiskoda ze se o takovych zakladnich omylech a zmenach paradigmatu ja uz nedozvim ...vlastne posledni velke teorie ktere zmenily pohled lidstva na svet okolo nas byla kvantova mechanika a einsteinova zejm. obecna teorie relativity
Názor byl 1× upraven, naposled 14. 4. 2018 08:14
V podstate je to kazdych co padesat let nejaky takovy velky objev.
Podstatu Všehomíra můžeme pocítit, zažít. Ostatně to my jsme jím. Ovšem matematikou se k podstatě můžeme přibližovat.
Opět moc děkuji za krásný článek, který tady vykukuje jako růže mezi trním - jako ostatně všechny dokonalé články pana Tronnera v porovnání s jinými "autory".Jen bych si dovolil tvrdit, že s matematikou se "kamarádí" řada hudebních skladatelů - jako příklad bych uvedl třeba Emila Viklického, který matematiku dokonce vystudoval na VŠ (obor numerická matematika).Ještě na doplnění pro ty, kterým je bližší rock - kytarista a skladatel skupiny Queen Brian May má doktorát z astrofyziky.
Názor byl 2× upraven, naposled 14. 4. 2018 10:48
Přesně tak, a dá se najít i korelace schopností matematických a hudebních.Nicméně také děkuji za výborně čtivý článek.Jen, chjo, ten češtin, na takovou nedokonalost nejsem u pana Tronnera zvyklý ("jenž byly ").
I můj kamarád jazzman říká, že hrát a improvizovat v jazzu je takové matematické cvičení. A podobný pocit mám z Bacha.
Díky, jsem rád, že se články líbí. Ano, s tou hudbou máte pravdu.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.