Krychličky, hm... takže takto vznikly Borgovia.:-/
Naša slovenská skCUBE ani nezačala fungovať 😀 posiela len pár bitov a hlavný HW je v čudu, lebo tam niečo umrelo. Vraj veľká časť kocky mala obyčajné komponenty, ktoré neodolajú radiácií, lebo by to bolo drahé 😀 Stálo to 1 milióna € (956 970 €), ale hlavne, že sme prispeli na vedu z našich daní ako niektorí vravia, lebo to skladali študenti. Odhad hodnoty vlastnej práce, podľa faktúry vraj 540 tisíc €. Pritom bolo na orbitu vynesených kopu kociek zo zahraničia pod 100 tisíc € 😀 Teraz vyrobili ďalšiu kocku, aby zistili príčinu. Ďalšie peniaze z našich daní a ulievanie si do vreciek. Kedy to zastavíme? 😀 Keď budú ľudia tak naivný, tak nikdy B-]
oprava:1 milión €tak naivní (pretože množné číslo)
Něco jsem to vypuštění četl, snad i o selhání, škoda. Nevěděl jsem však proč, takže dík za informaci, podívám se blíže. Ohledně ochrany by měly vždy být použity komponenty (deska, CPU i další "šváby") s označením RAD (radiačně odolné), základní info:https://en.wikipedia.org/wiki/Radiation_hardening> Také to krásně ukazuje, jak nebezpečný je pobyt nechráněného, či málo, člověka mimo ochranu Země v kosmickém prostoru, tolik k brzkým cestám s pilotovanou lodí k Marsu a dál. Kdy neumíme zajistit ani ochranu při cestě či na planetě, viz hmotnost účinného řešení.
Tak to vypadá, že vaše věda je na úrovni našeho stavitelství. 😀
Tohle bude jednou lidi mrzet. Řeknu jak bych postupoval já.1. Vyvinul účinný, efektivní způsob jak odstraňovat odpad z orbity.2. Pak bych vypouštěl kupu nového, budoucího odpadu.Nikdo si snad nedělá iluze, že vše skončí v atmosféře k danému, teoretickému termínu. Kdo si to myslí, tomu sdělím, že realita není ani CAD, 3D, ani výpočet.
"Nikdo si snad nedělá iluze, že vše skončí v atmosféře k danému, teoretickému termínu."A kdy teda skonci? U nizkych orbit se to da urcit celkem presne. Ze by tam neco prezilo treba desetkrat tak dlouho, nez je teoreticky predpoklad, je proste nemozne. http://www.spaceacademy.net.au/watch/debris/orblife.htm... Nebo ukaz alespon jeden priklad, kdy k necemu takovemu doslo. Verejne pristupnych dat je vic nez dost. Ucinny a efektivni zpusob odstranovani odpadu se vyvine az ve chvili, kdy po nem bude poptavka. A ta bude az s tim jak bude klesat cena vyneseni satelitu a tim padem rust pocet satelitu na obezne draze.
Bude zajímavý až nějaká ta krabice od bot sestřelí let s lidskou posádkou. Třeba si konečně někdo uvědomí, že když už dělá lidstvo bordel na Zemi, neznamená to, že ho musí dělat i ve vesmíru ...
Hollywoodksá fyzika většinou není slučitelná s tou reálnou
Proč hollywoodská? Jak velkej kus izolace ve finále zrušil Columbii?
"Za hlavní příčinu, která vedla k havárii, považuje CAIB dlouhodobý nedostatek interní komunikace v rámci organizace a přehlédnutí zdánlivě drobných odchylek od požadovaných technických a bezpečnostních parametrů mise." - pokud raketu nebo modul zruší kostičky o rozměrech 10x10x10, tak to nemá do vesmíru vůbec létat
Člověka dokáže zrušit např. 9mm kousek olova. Znamená to, že nemá chodit po Zemi? Nezáleží ani tak na rozměrech, jako na hybnosti...
Proto máme neprůstřelné vesty, bojové stroje atp., které člověka uchrání, ten stejný vývoj se dělá i s modulama
je vám jasné, že neprůstřelná vesta je určena k zachycení objektu v našem příkladě o hybnosti 3 kg*m/s, kdežto cubesat má na nízké orbitě přes 10 000 kg*m/s (pokud bychom uvažovali, že poletí proti sobě, tak by to bylo ještě rapidně větší)?Jinými slovy by si musel cubesat poradit s 3 333x větší hybností než neprůstřelná vesta.Např. Mazda Miata má při 50 km/h rychlosti podobnou hybnost, jako ten cubesat. Dovedete si představit, jaké "brnění" byste musel mít, abyste střet přežil bez následků a aniž by vás to rozhodilo?
A odkud se ta izolace vzala? Ano... presne z te Columbie, ktera havarovala. Nesejmulo ji zadne kosmicke smeti.
Když teda kosmický smetí není žádnej problém, proč to někdo vůbec řeší?https://video.aktualne.cz/ze-sveta/vesmirny-odpad-n... ...
Tyto předměty si postupně Země přitáhne a v atmosféře shoří beze zbytku.
Nízká obězná dráha začíná na 200 km nad zemí. Letadla létají 9-13 kilometrů nad zemí. Šance, že se ty dvě věci potkaj, je prakticky nulová.I kdyby se ta družice poškodila, tak to neznamená, že padne kolmo na zem. Pravděpodobně nezačne padat vůbec, už teď nemá pohon a drží se tam díky tomu, že obíhá po orbitě. Kdyby se oběžná dráha nějak změnila (jedno proč), stejně nepadne kolmo k zemi. Bude sestupovat postupně a než se vůbec dostane na těch 10 kilometrů, shoří v atmosféře.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.