Poruším veškerá pravidla skladby článku, vezmu to zeširoka a nebudu se snažit o objektivní a univerzální názor. Tahle hračka a její určení je tak specifické, že vám převyprávím příběh o tom, jak zapadla do mého života, a budu doufat, že si v něm najdete něco zajímavého i pro vás.
Existuje řada studií o tom, jak toxické je sedavé zaměstnání na lidské zdraví. Jako dlouholetá kancelářská krysa to mohu potvrdit – i když vytrvale sportuji, nestačí to a dlouhodobě řeším (řešil jsem) problémy s bolavými zády.
Nerecenze sedáku na pružině
Lékaři a fyzioterapeuti nezabrali (ti druzí by patrně zabrali, ale neměl jsem dostatečnou disciplínu na pravidelné cvičení). Trochu pomohla balanční židle SpinaliS HACKER – exkolega David Polesný ji s dalšími dvěma typy otestoval zde:
Sedák téhle židle je umístěný na pružině, takže nutí zádové svalstvo k neustálé aktivitě. Že to funguje, poznáte tak, že ze začátku vydržíte sedět hodinu, pak to chce odpočinek. Postupně se tělo přizpůsobí, ale ani dnes na téhle konstrukci nevydržím celý pracovní den (mám ji doma, i s notebookem si odbíhám lehnout, nebo sednout k jinému stolu na pevnou židli).
Přístupy k pojmu zdravotní židle jsou různé, mě byl nejsympatičtější tento.
Tahle „pérožidle“ pomohla, po pár týdnech bolesti zad oslabily, ale po pár měsících jsem prodělal jednu z těch příhod, kdy člověka píchne v zádech a má problém se ráno zvednout z postele. Tedy židle pomohla, ale problémy nevyřešila.
Pokračování 2 / 5
Nerecenze zvedacího stolu
Takže jsem hledal dál a na řadě byl zvedací stůl. Prvně jsem šel po ceně, vešel jsem se do 10 tisíc, ale výsledkem byla labilní konstrukce, na kterou jsem si nemohl postavit sklenici s pitím a bál jsem se o kymácející se monitory.
Tohle je můj Liftor. Zbožňuji ho!
Další snímky najdete v galerii.
Nicméně základní myšlence jsem stále věřil, takže následoval dražší model – třísegmentový, masivní a zatraceně těžký Liftor Expert v ceně cca 17 tisíc včetně desky na míru a bytelného držáku na monitory. Ne že by se ve vrchní poloze ani nepohnul, ale výkyv je tlumený a zanedbatelný. Už se nemusím hlídat, už si nerozliju kafe, když se o stůl opřu. S tímhle modelem se ze mě stal obrovský fanda zvedacích stolů.
Trochu mě mrzí, že jsem na ten stůl nenapsal recenzi, ale…
- …za prvé by byla dost krátká, protože jako uživatel tu máte tlačítka na zvedání a snížení desky, plus tři paměti a displej s aktuální výškou. To je celé, tady není co vysvětlovat.
- …za druhé a hlavně: tady vlastně nejde o samotný produkt, ale o to, jak s ním zacházíte a jak to prospěje vašemu zdraví. A to se velmi těžko měří. Nicméně po dvou letech bez permanentní bolesti v oblasti krční páteře, bez skřípnutého nervu, zablokovaných zad a podobných incidentů zastávám názor, že zvedací stůl je to nejlepší, co pro své tělo mučené kancelářskou prací můžete udělat. Ne že bych byl zázračně, 100% a navždy vyléčen, ale moje záda jsou ve výrazně lepším stavu než před dvěma lety. Největší zásluhy přikládám právě zvedacímu stolu.
Stůl používám trochu netypicky. Tvůrci doporučují střídat sezení a stání v nějakých rozumných intervalech cca půl hodiny až hodina. Já to dělám jinak – tři dny v týdnu doma sedím (balanční židle, sem tam leh, viz výše), pak dva dny v kanceláři povětšinou stojím, pohupuji se v rytmu hudby, odcházím si pro myšlenky na druhou stranu místnosti.
Deska sjíždí dolů sporadicky – jednou, maximálně dvakrát za den, ale v ten moment si opravdu užívám, že můžu povolit svaly, zřítit se do židle a odpočinout si.
Pokračování 3 / 5
Mezihra
Miluju svůj zvedací stůl a všechny ty experimenty, které mají nabourat statické sezení na židli. Vědí to na mě i kolegové, a tak mi nosí vychytávky, jako je klekačka z 80. let. Líbí se mi gymnastický míč, na kterém sedí kolega ve vedlejší kanceláři. Od manželky jsem si půjčil balanční čočku, na které stojím u zvedacího stolu. Škoda, že si toho všimla (po pouhých dvou měsících) a chtěla ji vrátit.
Aktuální hit, který mám v hledáčku, jsou balanční desky – takový ten skateboard bez koleček na válci. Radši sem rovnou dám obrázek. Půjde na tom pracovat na notebooku? Který model vybrat?
A pak je tu jeden naprostý úlet. Poprvé mi o tom vyprávěl jeden vytrvalostní sportovec, který zároveň má časově náročnou práci. Také má zvedací stůl a při dlouhých konferenčních hovorech pod něj položí chodicí pás a jde. Kolegové si prý rychle zvykli, že se v obrazu webkamery permanentně pohupuje.
Myslel jsem si, že je úplný magor. Pak ta myšlenka několik měsíců zrála. Pak se ozvali z Electroworldu, jestli chci otestovat Capital Sports Workspace Go. A už to bylo…
Pokračování 4 / 5
Nerecenze chodicího pásu
Electroworld v popisu produktu mluví o běžeckém pásu, ale to označení není správné. Workspace Go je na první pohled to samé, co možná znáte s fitness centra, ale je kratší, užší, nižší (klíčový parametr, když chcete kombinovat se zvedacím stolem), lehčí (důležité při manipulaci), pomalejší (max 6 km/h, to prostě není běh), nemá rám, kterého byste se přidržovali, a v neposlední řadě je levnější.
Jaké to je chodit na pásu u stolu a pracovat na počítači? Na první pohled to zní nereálně, ale po chvíli jsem upadnul do rytmu a věnoval se práci. Čekal jsem, že bude těžké se soustředit, ale opak byl pravdou – jako by fyzická aktivita držela v pohotovosti i mozek. Znáte ten efekt, kdy vás na procházce přepadají ty nejlepší myšlenky?
Čekejte teplo, možná lehkou nevolnost, bolavé nohy a divné pohledy okolí (ale nenechte se odradit). Další snímky najdete dále v galerii.
Důkazem budiž můj první pokus. Zapínám pás a pouštím se do psaní článku. Po chvíli je mi teplo. Otevírám okno. Za chvíli je mi znovu teplo. Odkládám mikinu. Pak kalhoty a ponožky (už jsem zmínil, že chodicí pás může vést k divným situacím?). Teplotní management vyřešený, jdu, nepřehřívám se, nijak zásadně se nepotím.
Po delší chvíli si jdu pro vodu a cítím lehkou nevolnost, jakou možná znáte z VR brýlí. Tam tělo stojí a obraz se hýbe, tady je to obráceně – obraz stojí, tělo se hýbe, ale efekt je podobný. Nicméně nic zásadního, stačí trocha opatrnosti.
Vracím se, pracuji, jde mi to od ruky, soustředěnost drží a článek je konečně hotový. Vypínám pás, opírám jej o stěnu, odcházím z kanceláře a přemýšlím, proč mě bolí nohy. Dívám se na hodinky, záhada vyřešena – pochodoval jsem tři hodiny, takže jsem při rychlosti 4 km/h našlapal 12 kilometrů.
Nezbytný kancelářský dodatek – ano, dá se při tom pít kafe (a dělat všemožné jiné kraviny).
To je slušný výkon! …ale napoprvé jsem to přehnal. Svaly se zotaví rychle, ale na kombinaci bosého chodidla a gumového pásu bolestivě vzpomínám ještě po týdnu. Tři hodiny jsou na mě moc, ale po několika týdnech zkoušení vidím jako ideál hodinu nebo 90 minut. Právě v téhle zóně vidím největší benefit chodicího pásu.
Možná už ohrnujete nos nad tím, že tady pěju ódy na chození v kanceláři. Jistě, mnohem radši bych se šel projít do lesa, ale takový luxus si dopřeju párkrát do měsíce. Kdežto tenhle pás můžu strčit pod stůl na hodinu každý den. Prostředí a okolnosti sice nejsou ideální, ale ten pohyb je reálný, skutečně zapojíte svaly, skutečně vydáte energii.
Pokračování 5 / 5
Capital Sports Workspace Go
Zatím jsem mluvil o chodicím pásu obecně, teď se pojďme podívat na konkrétní produkt, který jsem testoval. Výrobce je německý, model Workspace Go u nás prodává Electroworld za 8 999 Kč. Na první pohled je to hodně peněz, v kontextu výše zmíněné židle a stolu je to vlastně docela přijatelná částka.
Ovládání je jednoduché: pás zapnete a nastavíte požadovanou rychlost v desetinách km/h. Pokud ztratíte dálkové ovládání, jde to udělat i tlačítky přímo na přístroji. Levý displej počítá kroky, v mém případě však byly hodnoty nesmyslné, čísla naskakovala dvou- až trojnásobně rychleji, než jsem hýbal nohama. Na prostředním displeji problikává čas workoutu a rychlost v km/h, vpravo se střídá ušlá vzdálenost a přepočet na kalorie.
Je to můj první chodicí pás, takže nejsem schopný hodnotit hlučnost v kontextu konkurence. Hlučné to je, ale tak jak jsem schopný při práci ignorovat/zvyknout si na chůzi, jsem úplně stejně schopný vytěsnit i hluk. Dá se pustit hudba, dají se použít ANC sluchátka.
Spíš mě zajímalo, jak hluk vnímá okolí. Přinést si pás do společného open-space office by bylo poněkud bezohledné. Ve vedlejší kanceláři byl hluk zanedbatelný, horší to bylo o patro níže – kolegové si mysleli, že někde u sousedů propukla hodně monotónní technoparty (ve skutečnosti jde o kombinaci konstantního mechanického hluku cyklicky zvýrazňovanou jednotlivými kroky).
Workspace Go je relativně tenký, má masivní gumové nohy a kolečka pro snazší manipulaci.
Po cca měsíci používání vám bohužel nepovím, jak se s Workspace Go žije dlouhodobě. Pás je nutné udržovat správně napnutý (ani málo, ani moc), je tu nějaké mazání, dotahování, ale během jednoho měsíce jsem nic z toho nemusel řešit.
Sportovci se možná zeptají, jak tuhle aktivitu dostat na Stravu. Těžko. Na krabici pásu jsou loga Google Play a Apple AppStoru, ale aplikace jsem nenašel. Hodinkami tyhle kroky nezměříte, protože ruka leží opřená u počítače.
Dvě mouchy jednou ranou
Tolik tedy můj příběh o tom, jak jsem se zbavil bolesti zad. Je na vás, jestli něco z něj použijete ve svém životě. Dokážu si představit kombinaci chodicího pásu a Netflixu. Možná pás plus kniha? To už je na vás. Každopádně už víte, že to existuje a že to funguje.
PS: A ještě jedna věc funguje. Víte, jak některé chytré hodinky každou chvíli otravují s tím, že moc dlouho sedíte a měli byste se projít, nebo protáhnout? Udělejte to. Jestli je vám 40 a více, udělejte to pokaždé. Dojděte si pro kafe, mrknout se do vedlejší kanceláře, nebo co dělají děti, pokud jste na home office.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně