Z Microsoftu by se matrikářka zbláznila. Podivnému značení produktů se nevyhnul ani Apple

Máte-li úspěšný produkt, jehož název se ujal, v další generaci jen inkrementálně budete zvyšovat číslo za ním, že? V ideálním světě ano, jenže v takovém my nežijeme. Firmy rády porušují pravidla a zavádějí různé výjimky a nekonzistence, které lidem pletou hlavy. Nejspíš schválně, aby zůstali ve střehu.

Pravděpodobně největším přeborníkem v nelogických názvech je Microsoft, ilustrovat to můžeme na třech hlavních produktech nabízených spotřebitelům.

Kam se poděly Windows 9?

Na počátku existovaly Windows 1.0, 2.0, 3.0 a vedle nich desetinkové aktualizace, které přidaly různé funkce a drobnosti navíc. Windows 4.0 už ale nepřišly, místo nich jsme se dočkali Windows 95 a Windows 98, kde číslo symbolizovalo rok uvedení. V roce 1999 vyšly výrazně vylepšené Windows 98 Second Edition, které Microsoft klidně mohl prodávat jako Windows 99, kdyby chtěl. Jejich nástupcem pak byly Windows Me (Millennium Edition), které by se zase logicky mohly jmenovat Windows 2000.

Windows 95 byly revoluční, ale odstartovaly dlouhou sérii nekonzistentních názvů.

Jenže ve stejném roce už firma jedny dvoutisícovky uvedla. Ty ale běžely na jiném jádru a byly určené pro firemní počítače jako nástupce byznysových Windows NT 4.0. Až s Windows XP z roku 2001 se sjednotily obě větve a Microsoft nabízel jeden systém pro domácí i firemní počítače. XP mimochodem mělo znamenat eXPerience, tedy zkušenost.

Po XP v roce 2007 dorazily Windows Vista s dalším náhodným názvem. Systém měl velmi špatnou pověst, kterou si o dva roky později tvůrci spravili uvedením Windows 7. U nich číslo také nemá zcela jasný význam. Nejde o sedmou generaci operačního systému, nevyšel ani v roce končícím sedmičkou. A běží na jádru NT 6.1. V rychlém sledu dorazily Windows 8, vylepšené 8.1 a pak… Windows 10.